Město na pokraji zhroucení

Česko-švédská filmařka Greta Stocklassa pracuje na svém hraném debutu Vyhoření, volné adaptaci stejnojmenného románu Petra Šestáka z roku 2023, který byl nominován na cenu Magnesia Litera. Hlavní postavou je kurýr Kryštof, kterému je něco přes třicet, a na kole rozváží po Praze jídlo. Během svých každodenních jízd městem se stává svědkem diskriminace, nepřátelství a stále více zpolitizovaného boje o veřejný prostor. Ekonomická nejistota se u Kryštofa projevuje fyzickým vyčerpáním při každodenní rozvážce jídel, kdy se pohybuje mezi ostře oddělenými sociálními světy. Zpočátku mu k pocitu smysluplnosti pomáhá vztah s Klárou, studentkou umění, která se angažuje v ekologickém aktivismu. Brzy však pozná, že pro Kláru je protest volbou, zatímco pro něj je to existenční nutnost. Jeho frustrace se postupně prohlubuje a začne ho přitahovat radikálnější skupina. Rozdíl mezi odporem a násilím se u něj začíná stírat.

Pro producenta Marka Nováka je ústředním tématem projektu měnící se význam svobody v postsocialistické střední Evropě. Vyhoření ukazuje, jak se mobilita a využívání veřejného prostoru staly znaky politické identity a kulturního konfliktu. Zároveň si klade otázku, zda může svoboda existovat bez odpovědnosti vůči ostatním. Co se týče formální stránky filmu, Stocklassa se snaží vnést do inscenované fikce bezprostřednost své dokumentární praxe. Protesty, davové scény a Kryštofovo putování městem se budou natáčet v syrovém, polodokumentárním stylu inspirovaném hnutím Dogma 95, zatímco sekvence zaměřené na postavy budou mít výraznější režijní vedení. Stocklassa píše scénář společně s Veronikou Dvorskou, se kterou spolupracovala na krátkém filmu Bzukot Země, oceněném Českým lvem. 

Film Vyhoření, který produkuje společnost Xova Film, je v současnosti v rané fázi vývoje. První verze scénáře se očekává v létě 2026. Probíhají jednání s německými a švédskými koproducenty a producent zvažuje různé mezinárodní platformy pro vývoj projektu. Stocklassa byla mezitím s tímto projektem vybrána do programu Locarno Residency. Natáčení je předběžně naplánováno na rok 2028, dokončení se pře dpokládá na jaře 2029.

Progresivní výchova, kde společenské postavení nehraje roli

Zatímco Vyhoření se zaměřuje na konflikty v městském prostředí, celovečerní debut Jakuba Jiráska, The Delivery (Zásilka), koncentruje generační a třídní napětí do prostředí rodinné vily patřící představitelům vyšší střední vrstvy. Film, koncipovaný jako společenská komedie, prostřednictvím vztahu dvou teenagerů odhaluje limity zdánlivě progresivní výchovy. Patnáctiletá Nikola žije se svými zámožnými rodiči, kteří se považují za liberální, vzdělané a společensky odpovědné. Jejich sebeobraz je však zpochybněn, když v jedno sobotní odpoledne do vily vstoupí kurýr s jídlem a zároveň Nikolin spolužák David, který pochází z méně privilegovaného prostředí. Vztah mezi Davidem a Nikolou osciluje mezi podezřením, rozpaky a přitažlivostí, zatímco snahy dospělých o projevy tolerance odhalují jejich hluboce zakořeněné pocity nadřazenosti. Jejich postoje prověří současná gig ekonomika. Když Nikolin otec převezme Davidovu směnu na doručování, přistupuje k této nejisté práci s pocitem, že si ji jen krátce vyzkouší a poté ji opustí.

Scénář, který společně napsali Jakub Jirásek a Ondřej Kopřiva, se zabývá generačními a třídními rozdíly. Jeho dramatický základ tvoří Nikola a David, jejichž vztah dává příběhu hloubku nad rámec satiry. Rodinné prostředí tvůrcům pak umožňuje zkoumat, jak liberální hodnoty koexistují s neuvědomělými privilegiemi a konzervativními tendencemi. Jirásek využívá inteligentní, postironický humor balancující na hranici trapnosti: vyhledává okamžiky, které jsou zábavné právě proto, že ani postavy, ani divák netuší, kde končí nefalšované chování, a kde začínají rozpaky. Mezi inspirační zdroje, co se týče stylu filmu, se řadí Ruben Östlund, Lady Bird Grety Gerwigové a film Jesse Eisenberga Až skončíš se zachraňováním světa. Jirásek ovšem usiluje o to, aby jeho dílo bylo méně formalizované a přístupnější, a kombinuje artový observační styl se žánrovými prvky. Klasickou kinematografii doplňují záběry pořízené mobilem během natáčení, včetně hudebního videa natočeného uvnitř vily.

Film The Delivery, jehož producentem je Marek Dusil ze společnosti Mannschaft, je cílený především na diváky ve věku 15–25 let. Sekundární cílovou skupinu tvoří rodiče ve věku zhruba 40 až 55 let. V ideálním případě by obě skupiny, tedy generace Z a jejich rodiče, sledovaly film společně. Projekt je zamýšlen jako mezinárodní koprodukce, mezi pravděpodobnými koproducenty je i slovenský partner a probíhají další jednání se společnostmi v Německu, Rumunsku a Francii. Natáčení je předběžně naplánováno na rok 2027 a potrvá 15 až 20 dní.

Za maskou autority

Dokumentaristka Barbora Chalupová debutuje v hraném filmu snímkem Madam, jehož hlavní postavou je pětatřicetiletá profesionální domina. Komorní drama ze současnosti zkoumá osamělost, rodinná očekávání a obtížnost udržet si blízkost, aniž by se člověk vzdal kontroly. Režisérka v něm kombinuje sociální realismus, něhu a suchý humor. 

Nela se každou noc mění v Madam Chimeru, jezdí v černém Saabu 900 a pracuje ve světě, v němž vládnou jasně vymezené hranice a emocionální odstup. Ačkoli k ní klienti často přistupují jako k terapeutce, Nela se skrývá za maskou autority. V soukromí žije sama, stará se o své želvy a touží po intimitě. Nelina matka se se způsobem života své dcery nedokáže smířit. Nela si uvědomuje, že její plodnost brzy pomine, a proto se rozhodne nechat si zmrazit vajíčka. Během tří měsíců příprav se její pečlivě střežené hranice začínají rozpadat. 

Když Václav, uznávaný architekt zvyklý na rozhodování, požádá Nelu, aby hrála roli jeho odcizené dcery, probudí v ní vzpomínky na otce, který ji opustil a vtáhne ji do emocionálně složitého vztahu. Sousedka Diana na první pohled představuje rodinný život, po kterém Nela touží, zatímco Ondřej, rozvedený mechanik a oddaný otec, nabízí možnost autentické intimity. Tyto vztahy odhalují hranice neupřímné akceptace a nutí Nelu zamyslet se nad tím, jakou blízkost a budoucnost si vlastně přeje.

Film Madam, který vznikl na základě dvouletého výzkumu v profesionální BDSM komunitě, představuje přechod Chalupové od dokumentu (včetně filmu V síti, nejnavštěvovanějšího českého dokumentu v historii) k hranému filmu. Film zpochybňuje zjednodušující zobrazení sexuální práce, přičemž Nela není ani femme fatale, ani oběť, ale obyčejná žena, která se snaží najít rovnováhu mezi prací, intimitou a společenskými očekáváními. Vedle herců se ve filmu objevují skuteční klienti i neprofesionální herci, kterým s choreografií radí aktivní domina. Praktiky BDSM nemají ve filmu Madam funkci atrakce, jejích prostřednictvím tvůrci zkoumají moc, ovládání, osamělost a zranitelnost. 

Chalupová kombinuje improvizaci a neprofesionální herecké výkony se stylizovaným vizuálním pojetím inspirovaným nezávislými filmaři, Andreou Arnoldovou a Seanem Bakerem. Film, kompletně natočený na dva mobilní telefony, využívá syrové autenticity tohoto způsobu natáčení a staví do kontrastu předměstské sídliště a umělé prostředí BDSM studia.

Dokončení se očekává v lednu 2027. Projekt, který produkují Eva Rejčová a Pavla Klimešová ze společnosti Helium Film, hledá obchodní zástupce, distribuční partnery, sponzory a možnosti festivalového uvedení. 

Víra pod tlakem

Celovečerní debut Vojtěcha Novotného, Bože, rozraz dveře, je drama s prvky thrilleru a podtóny černé komedie. Hlavní postavou je tlouštík Bob, 18letý oddaný katolík, jehož touhu být dobrý postupně nabourává ponížení, manipulace a pocity viny. Bob je poslán do léčebny, aby zhubl. Sdílí pokoj s Vítkem, chronicky nemocným nihilistou, jehož pohled na svět je pravým opakem toho jeho. Během pobytu se Bob zamiluje do mladé stážistky jménem Káťa. Když ho odmítne, pomstí se jí činem, který ji uvrhne do kómatu. Vítek zneužívá Bobův pocit viny a žádá ho, aby mu pomohl zemřít. Na oplátku mu nabízí, že převezme odpovědnost za otravu Káti.

Film, jehož autorem je Vojtěch Novotný, nedělá z víry ani zdroj posměchu, ani morální záruku. Zkoumá ji jako vnitřně rozporuplnou sílu, vedle vnímání vlastního těla, sebepřijetí, emocionální závislosti a mechanismů, jimiž lze manipulovat zranitelnými mladými muži. Humor pramení především z kontrastu mezi Bobem a Vítkem a díky němu film neztrácí lehkost a nezhroutí se do neúprosné temnoty. Producent Tomáš Pertold ze společnosti Perfilm zamýšlí film Bože, rozraz dveře pro mladší a festivalové publikum se zájmem o morálně nejednoznačná charakterová dramata. Do dvou hlavních rolí budou obsazeni nováčci, zatímco  některé role dospělých ztvární už zavedení herci. Jako inspirační zdroje, co se týče tématu i stylu, autor uvádí filmy Corpus Christi, Zoufalství a naděje a Corpo Celeste. 

Vývoj filmu, který bude česko-slovensko-litevskou koprodukcí, podpořil Státní fond audiovize a program Kreativní Evropa – MEDIA. Na projektu se podílí slovenská producentka Anna Mach Rumanová, o spolupráci se jedná i s litevským partnerem. Projekt se zúčastnil programu MIDPOINT Feature Launch, kde získal cenu Rotterdam Lab Award, a později byl představen na koprodukčním fóru Agora Crossroads v Soluni. Producentka plánuje natáčení na léto 2027, dokončení a premiéru pak na rok 2028.

Děti přivádějí dospělé domů

Nový celovečerní film Alberta Hospodářského s názvem Odřená kolena vnáší do jednoho zimního dne v domě na okraji Prahy atmosféru tajemna a spiritismu. Dvě paralelní dějové linie se tady propojí a spojí blížící se narození s nezpracovaným smutkem.

Niko, 25letý Rom, jehož přítelkyně čeká dítě, se ze všech sil snaží vyhýbat domovu. Po záchraně dvou neposlušných dětí před ochrankou v nákupním centru se rozhodne využít tuto situaci jako záminku, aby se vyhnul svým povinnostem, a vydá se s nimi hledat jejich domov. Nakonec se však situace změní. Děti si uvědomí, že je to ve skutečnosti Niko, kdo je ztracený, a rozhodnou se ho bezpečně doprovodit domů. V paralelní dějové linii pořádá svobodná matka Selma spiritistickou seanci, aby pomohla svému osmiletému synovi navázat kontakt s jeho zesnulým otcem. Obě dějové linie se sbíhají v jednom domě – v přízemí se rodina pokouší spojit se s mrtvými, nahoře se Niko stává svědkem příchodu své dcery na svět.

Hospodářský napsal scénář k filmu ve spolupráci se svou matkou, dramatičkou a dramaturgyní Evou Prchalovou. Využívá v něm dva záměrně kontrastní styly. Nikův příběh je pojat v dynamickém, „run-and-gun“ stylu, připomínajícím syrovou bezprostřednost Transdarinky Seana Bakera. Selmin příběh odehrávající se v interiéru je naopak založen na dialozích a hereckých výkonech a vyznačuje se psychologickým zaměřením a spiritualitou filmů Ingmara Bergmana. Hospodářský se rozhodl natáčet pomocí mobilních telefonů a dosáhnout tak vizuálního a emocionálního vyznění na pomezí partyzánského realismu a komorního dramatu.

Stejně jako ve svém debutu Brutální vedro, který získal zvláštní uznání poroty v soutěži Proxima na MFF Karlovy Vary, vytváří Hospodářský i zde vyhrocenou zápletku, jejíž prostřednictvím zkoumá pocit nejistoty a vykresluje dětství jako cestu zpět k tajemství v hyperracionálním světě. Neukázněnost a intuice dětí nutí dospělé naslouchat, vzdát se kontroly a nakonec dospět. Producentem filmu je Ondřej Lukeš ze společnosti Beginner’s Mind. Vývoj filmu probíhá v rámci programu MIDPOINT, natáčení je naplánováno na zimu 2027–2028, dokončení se očekává v létě 2028. Producent hledá sales agenta, distributory, partnery pro streamovací služby a mezinárodního koproducenta.