Diana Cam Van Nguyen ve své tvorbě kombinuje kresbu, digitální animaci, koláž, archivní materiál a hrané scény. Vyvinula jedinečnou a pro ni typickou formu osobního dokumentu, v němž rodinná historie a mezikulturní zkušenosti otevírají širší témata sounáležitosti, smutku a zděděných závazků.

Její absolventský projekt na FAMU Malá (2017) je příběhem vietnamsko-české dívky, která se snaží adaptovat na život v Česku. Dalším filmem, Spolu sami (2018), který ve třech svědectvích vypovídá o předčasné ztrátě blízké osoby a kombinuje hrané části s animací, se režisérka pevněji etablovala v oblasti anidocu. Film byl uveden na festivalech v Rotterdamu, v Londýně (BFI) a v Annecy, získal cenu za nejlepší český experimentální dokument na festivalu Ji.hlava, cenu za nejlepší dokument na Zlínském festivalu a dostal se do finále soutěže BAFTA Student Film Awards.

Mezinárodní průlom přinesl režisérce krátký film Milý tati (2021), sestavený z dopisů jejího otce, rodinných fotografií, hraného materiálu a animované koláže, který vypovídá o vztahu, v němž je láska neoddělitelná od kulturních a patriarchálních tradic. Film potvrdil schopnost filmařky proměnit osobní zkušenost v emocionálně silné filmové dílo s velkým mezinárodním dosahem. Film Milý tati měl premiéru v Locarnu, byl promítán na více než 180 festivalech a získal přes 65 ocenění, včetně Českého lva a Ceny českých filmových kritiků za nejlepší krátký film. Byl nominován na Evropskou filmovou cenu a psalo se o něm v časopise The New Yorker. 

Účast Nguyen v programu La Résidence v Cannes znamená další etapu v kariéře Nguyen, která již přesahuje rámec animovaného filmu. Karolína Davidová, která s režisérkou spolupracuje již od studií na FAMU a produkovala film Milý tati, považuje její přechod k hranému filmu za přirozený vývoj. „Diana do svých krátkých filmů vnášela stále více hraných scén,“ říká Davidová. „Hraný film se jeví jako další logický krok.“ Tímto krokem je Mezi světy, celovečerní debut Diany Nguyen.

Rodinné závazky, osobní zúčtování

Hlavní postavou filmu Mezi světy je Mai, česko-vietnamská studentka fotografie, která žije v Praze se svým partnerem Danielem. Když kvůli skrytým dluhům jejího otce hrozí restauraci Mainých rodičů krach, rodina ji žádá, aby si vzala Tuana, Vietnamce, který se snaží získat české povolení k pobytu, výměnou za peněžitou odměnu, která by mohla podnik zachránit. Mai souhlasí a tajně odcestuje do Vietnamu, kde se za Tuana vdá. Když imigrační úřady začnou případ vyšetřovat, Tuan se nastěhuje do bytu, v němž Mai bydlí s Danielem. Z formálního ujednání se tak stává napjatá domácí realita.

Dramatickým motorem příběhu je fiktivní manželství, ale Davidová film vnímá především jako příběh o opožděném dospívání. „Důležitějším tématem je v tomto příběhu emancipace mladé ženy,“ řekla. „Mai je oficiálně dospělá a už má svůj život, ale ještě si neujasnila, jaké jsou její vlastní hodnoty, a jak chce žít.“ Jejím hlavním úkolem není odmítnout svou rodinu, ale vybudovat si autonomii, kterou nebude vnímat jako zradu. Název filmu odkazuje na její bikulturnost, ale také na prostor mezi povinností a touhou, zděděnou identitou a sebeurčením.

„Dilema Mai prohlubují velké rozdíly mezi Evropou a Vietnamem,“ říká Davidová. „Hodnoty jejích rodičů jsou mnohem více vietnamské než ty její. Druhá generace je často už spíše evropská než vietnamská.“ Mai ztvárňuje česko-vietnamská zpěvačka a performerka Vi Tran, vybraná z přibližně 100 mladých žen, které se o roli ucházely. V roli Daniela se objeví David Petrželka (známý z filmu Karavan Zuzany Kirchnerové) a Tuana si zahraje vietnamský herec Lâm Thanh Nhã. Maiinu matku ztvárňuje francouzsko-vietnamská herečka Linh Dan Pham, která hrála v oscarovém filmu Indočína,  Tuanovy rodiče hrají Lê Tú Oanh a Công Ninh.

Mix zkušených herců a nováčků vyžaduje intenzivnější zkoušení, zahrnující koučink herců, koordinaci intimních scén a vývoj postav. „Hlavním úkolem bylo najít metody, které by Vi umožnily zapomenout, že hraje,“ řekla Davidová. „Chtěli jsme, aby v rámci filmu přirozeně koexistovalo herectví a neherectví.“ 

Jedinečný česko-vietnamský pohled

V české beletrii bývá vietnamská komunita spíše na okraji než v centru dění. Film Mezi světy ji představuje zevnitř a do centra dramatu staví současný rodinný život Vietnamců u nás, jejich jazyk, práci a mezigenerační konflikty. Děj filmu se odehrává v rodinné restauraci i pražském komplexu SAPA, známém jako malá Hanoj, obsahuje rozhovory ve vietnamštině a přibližuje vietnamské svatební tradice. Prostřednictvím flashbacků a imaginárních scén se také vrací k vietnamské migraci do Československa v 80. letech – k době, než se trhy a samoobsluhy staly nejznámější veřejnou tváří vietnamské komunity. Tyto pasáže se zaměřují na lidi, kteří přišli pracovat do odvětví, jako je textilní výroba, a na rodiny ve Vietnamu, které je sem poslaly. Historie je ve filmu zobrazena zprostředkovaně – skrze Maiiny vzpomínky a představy.  

Na produkci filmu se podíleli i česko-vietnamští členové štábu, a to v oblasti tvorby dialogů, grafického designu, food stylingu a kamery, včetně grafického designéra Tuana Vuonga a slovensko-vietnamské umělkyně Kvet Nguyen, jejíž tvorba zkoumá hybridní identitu, vietnamské kořeny a vztahy mezi rodiči-migranty a jejich dětmi vychovanými už v Evropě.

Davidová uvedla, že francouzským partnerům toto prostředí přineslo nový pohled na vietnamskou diasporu. „Byli překvapeni tím, že v Československu existuje vietnamská komunita. Díky tomu se film může zaměřit na zkušenosti Vietnamců v Evropě, a přitom se nemusí nutně omezit na koloniální historii jako hlavní téma. Film představuje jak Prahu, tak Hanoj jako skutečná města, nikoli pouze jako turistické kulisy. V Praze si produkce si vybírala méně známá místa – jako AVU, Letnou a Holešovice, okrajové čtvrtě a tržnice. Se stejnou pozorností ke každodenní atmosféře je natočena i Hanoj, částečně skrze pohled Mai jako pozorovatelky, která se vrací po dlouhé nepřítomnosti.

Hlavní natáčení začalo třemi natáčecími dny ve Vietnamu v červnu 2026, které měl na starosti převážně místní štáb z Hanoje. Produkce se poté přesunula do Prahy, Brna a Barrandovských studií, kde v červenci a srpnu proběhlo dalších 29 natáčecích dnů. „Většina členů štábu ve Vietnamu pocházela přímo z Hanoje a to nám pomohlo překlenout případné kulturní rozdíly,“ uvedla Davidová. V rámci natáčení v Hanoji se do projektu zapojili také zavedení vietnamští televizní a filmoví herci, kteří byli vybraní na základě místních castingů.

Z reality do animace

Plánovaný 100minutový projekt Mezi světy zaujímá neobvyklé místo v české celovečerní produkci i z formálního hlediska. Dialogy jsou v češtině, vietnamštině i angličtině a film kombinuje hrané scény s animovanou fotokoláží. Nguyen tak dále rozvíjí svou techniku, kterou vyvinula ve filmu Milý tati. Vztah mezi těmito dvěma médii se však změnil. Zatímco krátký film kombinoval fotografie a natočený materiál a zachovával si přitom převážně animovaný styl, Mezi světy využívá koláž selektivně – k průniku do Maiiných vzpomínek, obav, představ a emocionálních asociací v momentech, kdy je již nelze vyjádřit chováním a dialogem. 

„Film je jedinečný v tom, že animované scény nám otevírají vnitřní svět protagonistky,“ říká Davidová. „Umožňují nám pracovat s asociacemi, vzpomínkami a emocionální kvalitou obrazů.“ Nguyen se odkazuje na filmy Minulé životy a Nejhorší člověk na světě pro jejich empatický přístup k nedokonalým postavám a zaměření na pohledy, gesta a to, co zůstává nevyřčeno. Po formální stránce se Nguyen inspiruje filmem Věčný svit neposkvrněné mysli, kde se myšlenky a vzpomínky prolínají s reálným světem, aniž by to ubíralo na jeho emocionální autentičnosti.

„Ve filmu Mezi světy,“ říká Nguyen, „jsem se snažila najít podobnou rovnováhu: zůstat zakotvena v autentické realitě a zároveň umožnit divákům prožít to, co se odehrává uvnitř postavy, a co nejde snadno vyjádřit slovy.“ Nguyen vyvinula svůj vizuální jazyk společně s kameramanem Dušanem Husárem (Arvéd, Citlivý člověk), animátorkou Adélou Križovenskou a týmem výtvarníků. „Obě části musí fungovat podle své vlastní logiky,“ řekla Davidová, „ale nakonec musí souznít.“

Evropsko-asijské propojení

Film Mezi světy produkuje česká společnost 13ka, koproducenty jsou slovenská nutprodukcia, francouzská Tripode Productions a singapurská Momo Film. Zapojením společnosti Momo se projekt i formálně stává evropsko-asijskou koprodukcí, což odpovídá příběhu, jehož kulturní a produkční logika se pohybuje mezi střední Evropou a jihovýchodní Asií. Projekt Mezi světy  se zúčastnil programů Cannes La Résidence, KVIFF Talents, EAVE Ties That Bind, Script Station v rámci Berlinale Talents, Gotham Project Market a CineMart na Rotterdam IFF, kde získal cenu ArteKino Award. Získal také cenu České filmové nadace za nejlepší scénář.

Střih začne po letním natáčení, souběžně s vývojem animovaných sekvencí. Produkce animace je plánována zejména na podzim a přes zimu. Producenti si kladou za cíl mít do konce února 2027 připravenou festivalovou verzi a na jaře 2027 dokončit postprodukci. Projekt sleduje několik mezinárodních prodejních agentů, žádný z nich však není zatím k projektu připojen.